Pátý ročník mezinárodního turnaje Paragames Breda, celkem 9 účastnických zemí, překvapiví soupeři v boji o umístění a nervy drásající finále. Tak by se daly shrnout Paragames Bredapro rok 2019.
Česká reprezentace florbalu vozíčkářů, která tento turnaj ani jednou nevynechala, chtěla do Holandska opět odjíždět v co možná nejsilnější sestavě. Bohužel před začátkem turnaje vypadli z českého kádru tři klíčoví hráči Zdeněk Krupička, Adam Šimonek a Ivan Nestával, které nahradili dva tatranští bojovníci – Jan Hamák a Jiří Cibelius.
Česká republika se v základní skupině turnaje postupně utkala s Belgií (2:0), nováčkem turnaje USA (10:0), holandskou reprezentací Young (3:0) a s Francií (2:1). Skupinou jsme prošli bez zaváhání, navíc jen s jednou obdrženou brankou, což nás právem zařadilo na první příčku skupiny B.
Díky postupu z prvního místa tabulky nás ve čtvrtfinále čekal čtvrtý celek skupiny A. Tím se po svém závěrečném utkání ve skupině stalo Německo. Ve čtvrtfinálovém zápasu nedala naše reprezentace německému celku žádnou šanci a s konečným výsledkem 11:0 postoupila do semifinále. V dalším čtvrtfinále po vzoru České republiky postoupilo do semifinále hladce Švédsko.
Obě další čtvrtfinálová utkání však překvapila většinu přítomných. Po fantastickém výkonu zvítězila v prodloužení francouzská reprezentace nad reprezentací Holandska. Ve čtvrtém čtvrtfinále Švýcarsko vyřadilo z bojů o medaile i druhý holandský celek Young.
Česká republika se tak v semifinále utkala s Francií, která nastoupila v nabuzeném stavu po výhře nad Holandskem. Francie se z počátku prezentovala rychlými brejky, dostala se na začátku zápasu do šancí a skóre zápasu nakonec otevřeli právě její hráči. Česká reprezentace ale dokázala najít recept na galského kohouta a svým stylem hry si dokázala vytvářet šance a nakonec zajistit postup do finále v konečném výsledku 9:2. Z druhého semifinále bez většího překvapení postoupilo Švédsko a naše reprezentace se tak měla po dvou letech utkat o zlato opět se švédským výběrem.
Zápas století = tak by se dalo právem nazývat finále Paragames Breda. Začátek třetiny se nesl v duchu vzájemného oťukávání, ale švédský útok postupně zesiloval a ukázal svoji sílu hned třikrát. Po první třetině tak byl výsledek z našeho pohledu 0:3. Druhá třetina byla ve znamení výrazného tlaku české reprezentace, kdy se nám podařilo vstřelit dva góly a vynutili jsme si zároveň i dva samostatné nájezdy. Ty však bohužel skončily na hradbách v podobě švédského gólmana. I přes tříbrankové manko na konci druhé třetiny, které mluvilo v náš neprospěch, naše odhodlání zvrátit tento výsledek nepolevovalo. Infarktová třetí třetina přinesla dva góly za záda švédského gólmana a do té doby sebejistý soupeř se začal obávat o svoje jednoznačné vítězství. V posledních 10 minutách docházelo k neustálému odstřelování švédské branky, vyrovnání bylo mnohdy již na dosah, ale štěstěna bohužel stála po boku soupeře. V závěru třetí třetiny se podařilo Švédům vstřelit gól na 4:6, utéci tak na dvoubrankový rozdíl a i přes mohutnou snahu všech českých hráčů udržet vítězství na své straně.
Přestože se nám nepodařilo uhrát toužené zlato, hra české reprezentace byla ve finále naprosto excelentní, plná odhodlání a snahy o vytoužené vítězství. Ano – druhé místo takto v krátkém odstupu od zápasu mrzí, ale z boje jsme odešli se vztyčenou hlavou, s hrdostí a s pocitem, že PŘÍŠTĚ již bude vítězství naše. Strašák v podobě Švédska tímto zápasem totiž jednou pro vždy zmizel.
,,Na turnaj jsme odjížděli pozitivně naladění, měli jsme natrénováno, hlavu nastavenou správným směrem. Již v prvních fázích turnaje, základní skupině, jsme všechny přesvědčovali, že tento celek má velký potenciál. Proto jsme nezaváhali a přešli i přes play off do vytouženého finále. Ano, tam pro mě osobně začíná v současném nastavení světového florbalu úspěch. Hrát se Švédy na 3×20 minut efektivního (čistého) času bude ale vždy oříšek. I proto jsem hráče nabádal, aby nepropadali panice, když byl stav po první třetině 0:3, času stále dost. A pak se to začalo lámat, konečně přišly naše branky a soupeř se začal obávat. Zlato bohužel nevyšlo, nicméně druhé místo, navíc po výkonu, který jsme převedli, je velkým vítězstvím a také příslibem do budoucna. Chtěl bych moc poděkovat všem za to, že na place nechali v průběhu celého turnaje vše, každý měl svou pozici a úlohu“ popisuje trenér Vladimír Mařík.
Velké poděkování patří všem hráčům reprezentace za jejich skvělé výkony a týmového ducha po celou dobu trvání turnaje a celému realizačnímu týmu – trenérovi Vladimíru Maříkovi a fyzioterapeutům Karlovi Jakubálovi a Lukáši Novákovi. Dále děkujeme MŠMT a ČSTPS za finanční podporu, společnosti Salming, Mobilní fyzioterapie a Česká pošta.
autor: Jan Herman