Mohl to být nejsenzačnější výsledek v historii České paraflorbalové reprezentace, ale taky největší propadák. S konečným třetím místem odjíždí Česká paraflorbalová reprezentace z turnaje v holandském Zoetermeeru spokojená.
První hrací den jsme narazili nejdříve na Švýcarsko, jehož výkony mají v posledních letech vzestupnou tendenci. Hned v úvodu utkání se Švýcaři prosadili rychlým gólem, a ke konci první třetiny odskočili dokonce na rozdíl dvou branek. V polovině druhé třetiny se prvním úspěšným českým střelcem stal obránce Jan Hamák za asistence Jiřího Valeše. Nicméně Švýcarům se podařilo do konce druhé třetiny odskočit opět o 2 branky. Až na konci 12. minuty třetí třetiny jsme díky Zdeňkovi Krupičkovi snížili na rozdíl jedné branky a minutu před koncem vyrovnal na konečných 3:3 Miroslav Večeřa.
O poznání lehčí zápas nás měl čekat druhý zápas proti Belgii. Do utkání jsme vstoupili výborně, a to brankou již po 30 sekundách zápasu. Nadšení z vedení však netrvalo příliš dlouho a za necelé dvě minuty došlo k vyrovnání. V průběhu druhé třetiny se navíc do vedení dostala Belgie. Téměř zmrtvýchvstání České reprezentace nastalo na začátku třetí třetiny, kdy se na svůj typický výlet z obranného pásma vydal Bohuslav Dvořák a vyrovnal na 2:2. V 11. minutě nás dostal do vedení Miroslav Večeřa a na konečný výsledek 5:2 se dvěma góly blýsknul Tomáš Jelínek.
Tato vydřená výhra na poslední chvíli nás zachránila od posledního místa ve skupině, ze kterého se nepostupovalo do semifinálových bojů, protože naše chyby, ať už v obraně či útoku, nám nedávali tolik šancí na výhru proti pátečním silnějším soupeřům – Holandsku a Švédsku.
Prvním pátečním zápasem proti Holandsku jsme si chtěli spravit chuť po vlažnějším čtvrtku. Holandsko však nastoupilo s poněkud jiným stylem hry, výrazně větším důrazem, ale hlavně s útočnými fauly, za které bohužel nebylo opakovaně potrestáno vyloučením. Přestože jsme si stále udržovali kompaktní hru, gólová neúspěšnost se projevila i v tomto zápase a my podlehli Holandsku 0:2.
Poslední zápas ve skupině proti Švédsku jsme chtěli dohrát se ctí a soustředit na sobotní rozhodující boje. Zápas jako téměř vždy během turnaje otevřelo svým gólem Švédsko, tentokráte v 10. minutě první třetiny a na rozdíl o dvě branky navýšilo na začátku třetiny druhé. Nicméně náš tým se nenechal zaskočit a stále ostřeloval výrazného švédského gólmana. V 11. minutě druhého dějství se podařilo na rozdíl jedné branky snížit Tomáši Jelínkovi. Naše radost však nevydržela dlouho a konci druhé třetiny Švédsko opět odskočilo o 2 góly. Ve třetí třetině jsme již neměli dostatek sil na vyrovnání a kvůli našim individuální chybám se konečný výsledek zastavil až na 1:6 ve prospěch Švédska.
Až poslední zápas mezi Švýcarskem a Holandskem celého dne měl rozhodnout o tom, proti komu se utkáme v semifinálovém utkání. Silnější Holandsko, které se snadno dostalo do vedení, přestalo, s největší pravděpodobností z taktických důvodů, v polovině zápasu „hrát“ a díky konečné prohře si zajistilo, že se v semifinále místo s naším výběrem utká opět se Švýcarskem.
Semifinále aneb hra o všechno a my opět proti Švédsku. Přestože výsledek v pátečním vzájemném utkání hovořil jednoznačně ve prospěch jasné výhry Švédska, Český tým šel do hry s cílem postoupit. Přestože Švédsko otevřelo skóre v 5. minutě první třetiny, náš tým se nevzdal a prakticky další dvě třetiny se odehrávaly převážně ve švédském obranném pásmu, ze kterého Švédové vyráželi do rychlých brejků. Nás však po celou dobu držel ve hře famózně chytající brankář Jaroslav Novotný. Druhá polovina třetí třetiny byla o to víc nervy drásající, neboť se nám nepodařilo proměnit několik jasných šancí, které nám mohly snadno pomoci nejen vyrovnat, ale i dostat do vedení. Necelé dvě minuty před koncem se nám podařilo alespoň vyrovnat díky Tomáši Jelínkovi za asistence Miroslava Večeři a celá hala ztichla. Do konce základní hrací doby se výsledek nezměnil a poprvé v historii Švédského paraflorbalu musely o vítězi takto důležitého zápasu rozhodnout samostatné nájezdy. Ty jsou vždy o brankářích, kde může v některých případech rozhodovat nejenom aktivita či forma, ale i rozměr, což platilo v tomto případě. Bohužel švédský Goliáš byl nad síly našich střelců a Švédsko díky dvěma úspěšným nájezdům postoupilo do finále.
Naším soupeřem o třetí místo se po vyrovnaném druhém semifinálovém boji, ve kterém opět musely rozhodnout samostatné nájezdy, stalo Švýcarsko. Naší ambicí bylo udržet si naši herní pohodu a styl ze semifinálového zápasu. To se bohužel ne úplně povedlo, prakticky od prvních minut jsme se bohužel herně přizpůsobili Švýcarsku a smolně jsme je v osmé minutě poslali do vedení. Dvě minuty před koncem první třetiny došlo z naší strany k vyrovnání na 1:1. Další průběh zápasu byl jako na houpačce, kde se opět projevila naše střelecká neproduktivita, ale současně byl naší velkou oporou druhý brankář Lukáš Grüner. Stav 1:1 se nezměnil do konce utkání a o třetím místě musely rozhodnout samostatné nájezdy. V těch byl dvakrát po sobě úspěšný Zdeněk Krupička, který si tak aspoň trochu napravil svoji střeleckou reputaci a Česká reprezentace si pro sebe urvala bronzové medaile po výsledku 2:1 po samostatných nájezdech.
Finále Švédsko proti Holandsko bylo jasnou dominancí Švédska, které nenechalo nic náhodě přesvědčivě porazilo Holandsko 6:0.
Na závěr patří poděkování nejen sponzorům, ale hlavně všem hráčům a realizačnímu týmu v čele trenérskou dvojicí Vladimír Mařík a Tomáš Pek. Současně velké díky patří našim dvěma fyzioterapeutům, Karlu Jakubálovi a Lukáši Novákovi, kteří se o všechny hráče po celou dobu turnaje skvěle postarali.
autor: Dominika Staščíková
